Co my jen víme?

Víte, že víte? A nebo víte, že nevíte? A co kdybyste nevěděli, že nevíte? A možná také nevíte, že víte!
Zamotali jste se? Nemyslím si. Ale určitě nyní přemýšlíte, co je ve vašem životě nejčastější a rozhodující.

Mnoho lidí si zanáší své myšlenky domněnkami, představami (většinou negativními), názory druhých a přejímají tak i dokonce chování druhých. A pak se diví, že se ve svém životě necítí dobře. Necítí se ve své kůži. No bodejť, když si oblékli kůži někoho jiného.

A tak např. s určitostí víme (mnozí to tak prostě mají), že peníze kazí lidi. Že nevěra je zlo! Že naše manželka je prostě naše! Že náš manžel je náš! Že na to, abychom něco mohli dělat, musíme mít "papír"! Určitě krachneme (když se doma zmíníme, že chceme podnikat). Nebo jsme si jistí, že když budeme lítat venku na dešti, že určitě onemocníme.

A víte co? To všechno je pravda! To všechno se nám stává!
Ale jak tedy vysvětlit to, že existují lidé, kteří přes to všechno nejsou zkažení penězi? Spíše naopak? Jak to, že někteří vůbec neřeší nevěru? Jak to, že někdo je svobodný, protože není něčím majetkem? Jsou dokonce tací, kteří zbohatnou (nejen finančně) bez akademického vzdělání! Nemají na to papír! Jak to, že někdo zbohatne, protože se rozhodne podnikat? A jak to, že někdo běhá venku v chladu a dešti a přesto neonemocní?
Protože i to všechno je pravda!
Pravda je totiž to, čemu věříme. A to, čemu věříme je dáno tím, jak jsme vychováváni, jaké máme zkušenosti a z toho všeho vycházejí naše myšlenkové vzorce. 

A tak nejraději se dostávám do stavu, kdy nevím, že vím! :-D