Milan Novák

Naše myšlenky rozhodují o tom, jak se cítíme. Zároveň určují i to, jak se chováme. Proto je velmi důležité si osvojit "zdravé" postoje a tzv. pomáhající myšlenky. Zdravé myšlení můžeme poznat podle zásadních znaků: a) zakládá se na faktech b) pomáhá nám cítit se a chovat tak, jak bychom rádi Ad a): Nikoli věci nebo události jsou to, co nás znepokojuje, ale náš pohled na ně. Naše názory na danou skutečnost určují, jak se cítíme. Podívejte se z okna. Jaké je právě počasí. Prší? A je tedy ošklivě? Nebo je nepříjemná zima či chlad? Nebo ošklivě fouká? Nebo svítí slunce a je venku nádherně? Je příjemné teplo? Když v souvislosti s počasím používáme slova jako "pěkný" nebo "špatný", tak tím vyjadřujeme pouze náš osobní názor nebo úsudek o počasí. Počasí není ani pěkné, ani špatné. Počasí prostě je. A jen náš názor, naše myšlenka určí, jak se budeme cítit a cítíme. Může být pro nás počasí ošklivé, protože fouká, ale pro někoho to může být skvělé počasí, protože se

Nejspíš vás titulek zarazí a mnozí si pomyslí, co je to za hloupost? Jde o úvahu a možnost. A dokonce možnost již ověřenou praxí. Vycházím ze statistik a pak jsem použil pár "logických" výpočtů. Nebudu vás těmito výpočty zatěžovat, nicméně chcete-li vědět, jak jsem k těmto číslům došel, můžete se se mnou spojit. Takže jen ve zkratce. Pokud bychom se nechovali tak, jak se chováme, tedy že naší cenu práce určují jiní lidé, kteří pak na ní bohatnou, ale cenu bychom určovali my, bylo by možné se dostat na úroveň zmiňované průměrné výplaty. Jde opět o průměr, takže někdo by mohl vydělávat více, někdo méně. V každém případě by to mohl být cca 5-10ti násobek stávajicích příjmů. To, že tomu tak není, je jen a jen naším přístupem k naší práci, k našemu času, k naší odměně. Navíc bychom mohli dělat tu práci, která nás baví, naplňuje. Ne tu, která je "potřeba" dělat. Pokud bychom nedali na řeči vlád, státníků, bankéřů, zaměstnavatelů apod., ale chovali se tržně, tedy dokázali