Milan Novák

Hledám práci...sháním práci... Při vyslovení těchto slov se na mých rtech objeví úsměv. Vzpomínám si totiž na slova jednoho velmi úspěšného člověka, s nímž jsem se setkal na jednom ze seminářů: "Shání se dobytek a ten zatoulaný se hledá. Práce se neshání ani nehledá, práce se dělá!" A to je problém mnoha lidí. Hledají práci či zaměstnání, jen kvůli penězům. Kvůli tomu, aby mohli zaplatit nutné výdaje. Nakonec vezmou za vděk nějakou prací, která je neuspokojuje, nebaví. Ať už svojí náplní, nebo místem, nebo je špatný šéf a většinou je to i za málo peněz. Chce to změnu! Změnu myšlení. Vede mě to k otázce: Proč neděláte to, co vás baví? Co vás skutečně naplňuje? Má to totiž logiku. Někteří lidé jen kvůli penězům zabírají místo někomu, kdo by onu práci vykonával rád a s nadšením. Sami dělají něco, co je nebaví a tudíž za to ani nemohou očekávat bůhví jakou odměnu! Říkáte, že taková práce nebo místo neexistuje? Mýlíte se! Existuje! Stačí jej/jí vytvořit. Je jen nepatrné procento

Společný jmenovatel veškerého úspěchu – překážky. Čím více jich zdoláme, tím úspěšnější se stáváme. Překážky nejsou bariérou úspěchu, jsou jeho nezbytnou podmínkou! Proto vítejme překážky, oslavujme, když vystrčí své růžky! Překážky nejsou nic jiného než příležitost na maškarní. Pod hábitem překážky se krčí obrovská šance a čeká, zda z ní temný závoj strhneme! Překážky nejsou bariérou úspěchu, jsou jeho podmínkou! Slovo neúspěch (ve smyslu překážek) neznamená nic víc než to, že potřebujeme tak dlouho odsekávat tu předponu „ne“, že nám zbude jen úspěch! Jak řekl Albert Einstein: „Nemůžeme vyřešit problém na stejné úrovni, na jaké jsme se do něj dostali.“ To znamená, že chceme-li se z problému vymanit, potřebujeme vyrůst, něco v sobě změnit. A to je přesná úloha překážek. Je to cesta k růstu. Ať už se překážky jeví jakkoliv hrůzostrašně či neporazitelně, jejich smysl je jediný – přimět nás myslet a najít způsob, jak je přerůst. Jak je přeskočit, prolézt, obejít, jednoduše smést. Každá j

Neupřímný, křivák, podrazák, lhář atp. Mluva je schopna servírovat tuny výrazů, kterými lze vyjádřit neupřímné chování, jenž se jeví být modlou dnešní doby. Jako by pohled skrz prsty zvítězil a čněl nad všemi kvalitami a ctnostmi, které nám vztahy mohou přinést. Pojem autenticita lze česky vyjádřit taktéž jako pravost, hodnověrnost či absolutní upřímnost. A základním kamenem vyváženého a úspěšného života je právě autenticita, jíž se dnes mrkneme na zoubek. První krok: Být naplno autentický k sobě Začněme hovořit sami k sobě s naprostou otevřeností a upřímností! Přestaňme si cokoliv nalhávat, zavírat před nepříjemnými věcmi oči a dělat “jakoby nic”. Jedním z těžkých mantinelů k překonání zpravidla bývá vlastní minulost... Měli jste v minulosti těžký život? Pak jste měli možnost využít té nejlepší školy. A vy jste to přes ty všechny nesnáze nevzdali a zvládli! Může to nyní znít jako zlehčování okolností, na druhou stranu však nikdy nesmíme zapomenout na to, že nezáleží na tom, co se nám

Slyšeli jste už někdy - Změna je život? Přesto mnoho lidí nechá plynout své životy beze změn. Podle průzkumu jedné světové agentury je více jak 80% lidí nespokojeno se svou prací. Buď s její náplní, nebo systémem, nebo šéfem, s výplatou, nemožností si ulevit, s časem, který jí musí věnovat, atd., atd... Někteří se svým životem, manželstvím, sami se sebou... Co zkusit dát padáka svému šéfovi? 'Řediteli? Finančnímu řediteli? Proč tito lidé rozhodují o našem čase, výši výplaty, o tom, kdy budeme mít dovolenou, o tom, jestli se svými dětmi strávíme více času, o tom, jestli mohu trávit více času se svojí láskou, o našem životě? Zamysleli jste se někdy nad tím, že vlastně úplně cizí lidé řídí naše životy? A to doslova... Někdy díky tomu, že vám nedají dost peněz, se dostanete do platební tísně, rozvedete se. Někdy nestihnete rande, protože šéf přikáže přesčas...a je po lásce, protože partner neumí s takovou informací zacházet. Zanedbáváte svého partnera, protože na něj nemáte ča

Žijí mezni námi tisíce a tisíce lidí, žijících život tiše řvoucího zoufalství, kdy dlouhé hodiny těžce pracují v práci, kterou nesnáší, aby si mohli koupit věci, které nepotřebují a omráčit s nimi lidi, které nemají rádi. Je na každém jedinci převzít kontrolu a zopdovědnost za způsoby života, které chceme vést. Pokud sami nenavrhneme svůj život, udělá to někdo za nás a nám se možná nebude líbit rovnováha mezi profesním a osobním životem. Je zvláště důležité, abychom nikdy nesvěřili kvalitu svého života do rukou komerčních firem. Komerční firmy jsou v podstatě navrženy k tomu, vyždímat z nás co jen můžou. Musíme být zodpovědní za nastavení a uplatňování hranic, které ve svém životě chceme. Nesmíme padnout do pasti zvané: budu si užívat v důchodu...až budou děti pryč z domova...až se se mnou žena rozvede...až budu mít nalomené zdraví...až nebudu mít žádné kamarády ani zájmy. Den je příliš krátký a v důchodu je příliš dlouhý! Jedna žena: "Uvědomila jsem si, že můj život je úplně mim

Když jako děti vyrůstáme, máme sny. Máme vize, máme vášně... A tak nějak se ty věci pak poztrácejí. Místo toho je nám říkáno, že musíme studovat usilovněji, nebo že se máme více soustředit na učitele. "Podívej, to dítě umí dobře mluvit. Neumí se soustředit, ale miluje pobíhat okolo a motivovat lidi." Řekne to někdy někdo v klasickém vzdělávacím systému? Nikdo neřekne: Sežeňte mu lektora na řečnictví. Vychovávejme z dětí podnikatele, stejně jako to děláme s učiteli, právníky, lékaři, automechaniky, dělníky. I to je obor, který si děti zaslouží! Je zajímavé, že každý z úspěšných podnikatelů zápasil s výsledky ve škole! Mnozí z nich mají diagnostikováno několik bodů a znaků poruchy pozornosti. Pokud to u dětí nerozpoznáme, zařadíme je a okřikneme: "Nebuď tak podnikavým jedincem, zapadni do toho unifikovaného systému a staň se studentem." Definice podnikatele: "Člověk, který organizuje, provozuje a předvídá risk u podniku, který vede." Takto se některé děti ch

Nejprve se podívejme na samotnou definici slova podnikatel: podnikatel je osoba, která má podnik nebo nápad a přijímá odpovědnost za rizika i výsledek při jejich realizaci. Podnikatelé nesou osobní, profesní i finanční rizika při následování příležitostí. Podnikatelé vyhledávají příležitosti a maximalizují výnos z příležitosti efektivním využitím dostupných zdrojů. Připomíná vám to něco? Dnes ráno jste včas vstali, abyste během dne vše stihli. Snědli jste takové množství snídaně, abyste neměli hlad a přitom měli dostatek energie k dispozici. Po celou dobu pravidelně dýcháte vzduch a doplňujete tekutiny. Při tom přemýšlíte, jak se nejlépe zhostit prvního úkolu dne, první výzvy dne. Následně na ní dle uvážení pracujete pro dosažení předpokládaného výsledku. Jsou toto základní principy podnikání? Vlastníte ty nejlepší zdroje - tělo, mozek, znalosti, čas, a máte k dispozici další zdroje - vzduch, svobodu, jistotu naplnění základních lidských potřeb. S těmito aktivy hospodaříte, snažíte se

To, s kým se stýkáte, je důležité pro Vaši kariéru (I.Toman) Doktor David McClelland z Harvardské univerzity se zabýval výzkumem lidí, kteří dosáhli úspěchu. Zjistil, že důležitým faktorem je to, s jakými lidmi se budete stýkat. Odborně se tomu říká „referenční skupina“ Jinými slovy: Stýkáte-li se s lidmi, kteří mají kontakty, budete mít kontakty. Stýkáte-li se s úspěšnými lidmi, pravděpodobněji budete úspěšnými i Vy sami. Stýkáte-li se se stále stejnými lidmi, Váš okruh vztahů neporoste. A ve své referenční skupině pak potřebujete sebepropagaci Tom Peters o ní napsal: „Bez ohledu na věk, na postavení a na obor musíme všichni pochopit význam značky. My sami jsme generálními řediteli našich vlastních firem: Já, s.r.o. Vaším nejdůležitějším úkolem je stát se šéfem marketingu pro značku, která se jmenuje Já.“

V poslední době jsem se bavil s několika lidmi o svobodné vůli. O svobodě. Všichni tvrdili, že mají svobodnou vůli a že jsou svobodní. A tak jsme si povídali a povídali a postupně rozkrývali, jak že to s tou svobodou a svobodnou vůlí je? Každý člověk nakonec našel sám své vlastní odpovědi: Jestli mám svobodnou vůli, proč nejsem nyní bohatý, jak stále chci? Jestli mám svobodnou vůli, proč musím vstávat v půl páté ráno, když bych raději vstával později? Jestli jsem svobodný, proč musím dělat věci, které mne nebaví nebo které dělat nechci? Nakonec jsme podobných otázek a odpovědí našli spoustu. Čím to je, že se náš život neodvíjí podle našich scénářů, ale scénářů jiných lidí? Proč jiní určují, kdy budeme vstávat, co budeme dělat, kolik nám za to zaplatí, kdy budeme mít čas na děti nebo rodinu, kdy se budeme moci dovolit, zda-li můžeme mít volno/dovolenou, kdy můžeme odejít na zasloužený odpočinek, atd., atd... I zde je odpověď v podstatě jednoduchá a mnoho z nás si dokáže odpovědět. Prost