Když k nám tělo promlouvá a my neposloucháme!
Ta žena je onkologický pacient, blesklo mi hlavou, když jsem ji poprvé v životě zahlédl. A tak mi to nedalo a po chvilce jsem si přisedl ke stolu, u kterého seděla s jedním z kolegů. Společně s nimi její matka a její syn. Při pohledu na všechny zúčastněné jsem dále četl v jejich tělech, tvářích, mimice - manžel alkoholik nebo despota, možná domácí násilí? Syn, cca 10 let, asi tak se 30% nadváhy, také zdravotní problémy. Tipoval jsem astma, alergie. Maminka ženy unavená, možná antidepresiva? Takové myšlenky mi letěly hlavou, když jsem se "jenom" díval a poslouchal. Až mi zamrazilo, když většina z toho byla skutečností! Paní rakovinu, syn nadváhu, alergie a astma a maminka chodí k psychiatrovi! Síla, co? A proč mě tyto myšlenky napadly? Četl jsem! Četl jsem z toho, co říkají jejich těla. Tělo k nám každý den promlouvá a dává nám najevo, jestli je v pohodě, jestli všechny buňky mají podmínky k životu, nebo jestli něco není v pořádku. Je to vidět na držení těla, na chůzi, na g